Poptat ubytování
Zadejte prosím datum příjezdu.
Zadejte prosím datum odjezdu.
Zadejte prosím počet osob
Zadejte prosím počet osob
Vyplňte prosím svou e-mailovou adresu

 

Události, novinky

13.1.2017 Kaňkovský masopust
Všichni jste srdečně zváni do průvodu masek, který již tradičně bude zahájen v 09,30 hod. dne 4. února 2017 před bývalou radnici divadelní scénkou, která bude ukončena povolením starosty k zahájení masopustu.
2.1.2017 Kulturní kalendář 2017
Začátek roku si přímo žádá naplánovat dovolenou a cesty za poznáním. Prohlédněte si kulturní kalendář roku 2017 královského města Kutná Hora!
16.12.2016 Česká mše vánoční - Jakub Jan Ryba
Nejznámější česká vánoční mše, kterou v Chrámu sv. Barbory každé Vánoce navštíví stovky návštěvníků, bude uvedena 26. 12. 2016 od 15:30 hodin.

Další novinky

Lokalita

HŘBITOVNÍ KOSTEL VŠECH SVATÝCH S KOSTNICÍ

Hřbitovní kostel Všech Svatých s kostnicí

Kostnice je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142.
Podle pověsti jeden ze sedleckých opatů přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově, čímž se tento hřbitov stal takzvaným Svatým polem, nejstarším ve střední Evropě. To vyvolalo zájem o pohřeb v Sedlci a tak se sedlecký hřbitov začal rozrůstat.
Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek.
Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Na začátku 18. století byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera včetně interiéru a výzdoby z kostí a dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj.
v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint z České skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid. Kosti, které použil k výzdobě, dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. Proto bývá považován za původního autora tohoto vyjímečného uspořádání lidských ostatků.
Katedrální chrám Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele je obdobně jako mnoho jiných sakrálních staveb orientován vstupem na západ a presbytářem s hlavním oltářem na východ. Stavitelé tohoto chrámu se však nespokojili s prostou orientací od západu k východu, dokázali dokonale určit osu západu slunce k místě stavby a uzpůsobili vystavění sedleckého chrámu tak, aby při západu slunce ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti dopadal paprsek zapadajícího slunce největším oknem v západním průčelí chrámu přímo na symbolické srdce sakrální stavby – hlavní oltář.
Tento zajímavý a jistě neopominutelný úkaz vedl k myšlence zpřístupnit katedrální chrám ve dnech jarní rovnodennosti veřejnosti, aby měli zájemci možnost putování slunečního paprsku prostorem presbytáře sledovat na vlastní oči… a tak vznikla akce „Rovnodennost v sedlecké katedrále“
Sedlecká kostnice – MEMENTO MORI – jedinečně pojaté místo spočinutí téměř 40 tisíců těch, kteří zde byli před námi…

KATEDRÁLA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE A SV. JANA KŘTITELE

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci

Vzácná a unikátní památka UNESCO - katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory - je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142). Spolu se světoznámou sedleckou Kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory.
Katedrála byla vystavěna neznámým tzv. Mistrem sedleckého chrámu v letech 1290 až 1320. Sedlecký chrám se stal první stavbou katedrálního typu a zároveň největší sakrální stavbou na území Čech a Moravy. Mohutná kamenná stavba raně gotického slohu ve tvaru latinského kříže, jejíž původní podoba se nedochovala, neboť v roce 1421 byl zdejší cisterciácký klášter i chrám vypleněn a vypálen husitským vojskem.
V troskách zůstal chrám 279 let. Za opata Jindřicha Snopka (1700) došlo k obnově chrámu. Obnovený chrám byl v roce 1708 vysvěcen.
Od jara roku 2009 je katedrála znovu zpřístupněna veřejnosti po rozsáhlé rekonstrukci započaté v roce 2001, kdy byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR. Na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je však katedrála zapsána již od roku 1995.

CHRÁM SV. BARBORY

Chrám sv. Barbory

Počátky chrámu se ukrývají v papežských listinách, bulách, jejichž řada začíná povolením stavby v roce 1381 a končí r. 1403. Husitské války stavbu na dlouhou dobu přerušily a teprve v osmdesátých letech 15. století zbohatnuvší patriciát našel motivaci k pokračování v díle. Nová kapitola historie chrámu začíná příchodem jezuitů roku 1626. Ti převzali proslulou katedrálu ve stavu značně zchátralém s četnými známkami nedodělků a válečných útrap.
Chrám pro dnešní dny zachránila restaurátorská akce, na níž se podíleli nejvýznamnější purističtí stavitelé Lábler a Mocker, kteří především obnovili stanovou střechu, rozšířili chrám o jedno klenební pole, jalovou zeď nahradili novogotickým průčelím a zasáhli i do interiéru. Zchátralé barokní varhany nahradil nový nástroj z místní varhanářské dílny J. Tučka. Dominantní místo v interiéru zaujal hlavní oltář vytvořený v letech 1901-1905 podle gotické archy, jejíž popis se zachoval v Pamětech Jana Kořínka. Novogotickou opravu umocňují také okna z dílny F. Urbana, s náměty z české a kutnohorské historie dodnes připomínající mecenáše, kteří přispěli na rekonstrukci. Jedno z oken je dodnes upomínkou návštěvy Františka Josefa I. v Kutné Hoře v roce 1906 a jeho daru chrámu.

ČESKÉ MUZEUM STŘÍBRA - HRÁDEK

České muzeum stříbra - Hrádek

První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína. 
Nejvýznamnější proměnou prošel Hrádek v závěru 15. století, kdy ze středověké tvrze vzniklo okázalé patricijské sídlo.
Nový majitel Jan Smíšek zde nechal dotvořit řadu dekorativních prvků, které svou symbolikou Hrádek definitivně spojily s rodem pánů z Vrchovišť, dodaly mu komfort a důstojnost.
Hrádek zůstal zachován v podivuhodně intaktní podobě i po další staletí. Dnes je zde České muzeum stříbra a Hrádek se tak symbolicky vrátil do doby, kdy zde podle dobových pověstí Jan Smíšek tajně hutnil stříbro, okrádal krále a sám bohatl.